2000-2001
Jak postupně přibývalo zpěváků, začaly písně dostávat opět vícehlasé podoby a bylo potřeba oživit i repertoár. Došlo tak i na klasický spirituál I´m So Glad (Jesus Lifted Me), ovšem hraný s kapelou a pěkně svižně. Výsledná aranž tehdy sice připomínala něco mezi bavorskou dechovkou, jamajským reggae a balkánským kvapíkem a lá Emil Kusturica Band.
Jenže ono ejhle – ono se to zalíbilo sboru i posluchačům! A tak nastalo období intenzivního pátrání a shánění notového materiálu a nahrávek gospelu. Pochopitelně přišly na řadu opět filmy Sestra v akci 1 a 2, v té době asi nejpopulárnější “zásobárny” tohoto druhuhudby, což bylo dosti významné a dá se říci – přelomové. V tom druhém z filmů je totiž píseň Edwina Hawkinse Happy Day. Do této písně se část sboru zamilovala (ještě před kreativci z reklamy na džus) a tak dlouho pátrala a sháněla, až se pomocí několika různě téměř nečitelných notových zápisů a nahrávek a úsilí jedné z členek sboru (díky, Lucko) podařilo vytvořit partituru použitelnou a hratelnou.
A tak se do toho sbor na jednom ze svých každoročních podzimních soustředění pustil, čímž nadchází nová éra.